Katetrová ablace fibrilace

Principem této invazivní léčby je izolovat elektricky aktivní ložiska, která spouštějí fibrilaci síní, od ostatních částí svaloviny srdečních síní tak, abychom zamezili vzniku této arytmie.

Bylo prokázáno, že tato elektricky aktivní ložiska se nacházejí nejčastěji v oblasti plicních žil v levé srdeční síni. Tento výkon bývá tedy nazýván „izolace plicních žil“ a v současné době je nedílnou součástí všech katetrových ablací fibrilace síní. U pacientů, u nichž fibrilace síní trvá bez přerušení delší dobu (řádově týdny až měsíce, tzv. perzistentní fibrilace síní), je nutno často doplnit ještě další ablace v levé (i pravé) srdeční síni, abychom zabránili nejen vzniku fibrilace síní, ale i jejímu udržování.

Obr.: Elektroanatomická mapa levé srdeční síně včetně CT zobrazení se znázorněním izolační linie kolem plicních žil (červené body)

Katetrová ablace fibrilace síní se provádí bez nutnosti „klasické“ operace, s využitím tzv. katetrů. Katetry jsou dlouhé, tenké, pružné trubičky o průměru několika milimetrů, které zavádíme žilním systémem přes žíly v třísle (výjimečně na krku) přímo do srdce. Katetry můžeme využít k snímání elektrické srdeční aktivity, ke stimulaci, a některé z nich i k aplikaci vlastní energie („pálení“).

K aplikacím je dlouhodobě používána energie tepelná (radiofrekvenční), která tkáň srdečního svalu zahřeje (nebo zmrazí - kryoenergie) na určitou teplotu a tím v daném místě zničí její elektrické vlastnosti.
Novou možností je využití tzv. pulzní energie (elektroporace). Do daného místa jsou katetrem aplikovány krátké pulzy vysokofrekvenční elektrické energie, které vedou k podobnému efektu, tedy k elektrické izolaci plicních žil, případně vytvoření dalších bariér pro vznik a šíření fibrilace v levé/pravé srdeční síni. Před vlastním zavedením katetrů do levé srdeční síně je tedy nutno dlouhou jehlou zavedenou také z třísla propíchnout mezisíňovou přepážku mezi pravou a levou síní (transseptální punkce).

Obr.: katetr používaný k aplikaci pulzní energie a jeho zobrazení na rentgenu v ústí levostranných plicních žil

Rozsah katetrové ablace záleží na typu fibrilace síní, délce jejího trvání, míry ostatního srdečního postižení i celkovém stavu pacienta. S tím souvisí i předpokládaný efekt tohoto výkonu, úspěšnost se v současnosti pohybuje průměrně u záchvatovitých forem arytmie je asi 80–90 %, nižší je zejména u déletrvajících forem arytmie s významnějším srdečním postižením (asi 60 %). U asi 20–30 % pacientů je nutné provést výkon opakovaně, abychom kýženého efektu dosáhli.